logo

Chápeme rozladění grafiků, kteří návrhům věnovali množství času a nakonec se (suchou formou) dozvěděli, že se soutěž ruší bez určení pořadí. Připadá nám to trochu, jako kdyby pražská zoologická zahrada zorganizovala závod v maratonském běhu a když unavení a vyčerpaní běžci doběhnou, tak jim sdělila, že neurčí vítěze, protože nikdo nepřekonal světový rekord (tedy úroveň dosavadního vizuálního stylu Michala Cihláře). Ale v každém závodě přece někdo doběhne na 1., 2. a 3. místě a je normální tyto tři vítěze ocenit za jejich snahu!

Ředitel Petr Fejk nám před schůzkou napsal na toto téma základní informace:

Soutěž byla vyhlášena v dobré víře nalézt nové logo a neomezovat nijak okruh oslovených výtvarníků. Výběrové řízení jsme organizovali jako soutěž o návrh dle Zákona o veřejných zakázkách, nikoli proto, že jsme museli, nýbrž proto, abychom dosáhli naprosté transparentnosti a otevřenosti soutěže. Bohužel má tento postup i nevýhodu v tom případě, když porota nevybere vítěze. Pokud by totiž porota stanovila jakékoli pořadí, bylo by mou povinností ze zákona uzavřít smlouvu o dílo s tím uchazečem, který se umístil nejvýš. Proto jsme si již v podmínkách soutěže vymínili pro tento případ právo zrušit soutěž. Proto jsme také nemohli žádný z návrhů odměnit. Navíc bylo rozhodnutí poroty nestanovit pořadí a nevyhlásit vítěze jednomyslné. V soutěži se neobjevil žádný návrh odpovídající úrovni a nárokům Zoo Praha, žádný mimořádný tvůrčí počin, který jsme očekávali. Zoo Praha bude nicméně v hledání svého nového loga pokračovat v příštím roce dál. Jakou formou, však není dosud rozhodnuto. Uvažujeme zejména o možnosti oslovit ke spolupráci umělecké školy (UMPRUM, AVU atd.). Zároveň nevylučujeme, že soutěž negativně ovlivnil i probíhající spor Zoo Praha s dosavadním výtvarníkem zoo Michalem Cihlářem. Pan Cihlář spor aktivně medializuje a mezi výtvarníky vytváří zkreslený obraz o podstatě sporu. Chce např. zahradě zabránit v užívání současného loga Zoo Praha, jehož vytvoření a užití je řádně kryto smlouvou a zaplaceno. Jeho pokusy zabránit zahradě v užívání loga předběžným soudním opatřením soud odmítl. Žalobu v tomto smyslu podal pan Cihlář na zahradu už na jaře t.r., dosud ji však nedoložil relevantní dokumentací, kterou od něj požadoval soud k zahájení projednávání. Z pohledu zoo tak dosud nedošlo k ničemu, co by potvrdilo oprávněnost žaloby. Jediným výsledkem této Cihlářovy iniciativy je tedy právě poškození dobrého jména zahrady mezi výtvarníky. Což nás samozřejmě mrzí, zejména proto, že jsme v uplynulých letech do vysoké výtvarné úrovně naší prezentace investovali mnoho peněz a sil a hodláme v tom pokračovat i nadále.

Celá tisková zpráva Zoo Praha vč. uvedení porotců: http://www.zoopraha.cz/soutezlogo.php

V dlouhém rozhovoru, který celý přineseme na těchto webových stránkách nebo v tištěném časopise Font po novém roce, pan ředitel Fejk vysvětloval důvody rozepře s Michalem Cihlářem.

Za průběh soutěže se všem zúčastněným grafikům omlouval. Jinak prý činit ale nemohl. Platit za logo, které nepoužije je podle jeho názoru plýtváním veřejnými prostředky.

S tím ale nesouhlasíme – vítěz každé soutěže si odměnu zaslouží, i když se někdo subjektivně rozhodne, že jeho práci nakonec nepoužije.

Petr Fejk zúčastněné grafiky trochu nešťastně označoval za „druhou ligu“. Nelze se pak divit jejich nechuti dát zahradě souhlas s vystavením přihlášených návrhů. Nikdo přece nechce být mezi „špatnými logy, z nichž si žádné nevybrali“.

Pan Fejk se také omlouval za formulaci v tiskové zprávě, kde bylo uvedeno, že „žádný z předložených návrhů nesplnil požadavky a nároky zadavatele“. Požadavky splnila většina návrhů, bohužel se ale nesetkaly s pozitivním přijetím komise a především pana ředitele Fejka, který má v těchto věcech rozhodující slovo.

Naše kritika poroty, ve které není ani jeden odborník na problematiku tvorby log a vizuálního stylu, se tak míjí účinkem. Pan ředitel Fejk v rozhovoru přiznal, že i seberenomovanější porota by jej nedonutila vzít logo, které by se jemu osobně nelíbilo.

Soutěž prý ale přinesla alespoň zjištění, že se podmínky zadání budou muset změnit, například zmizí podmínka o koni Převalském v logu…

Výsledkem je tedy situace, kdy se „čeká na další zázrak“, jakým byla volba Michala Cihláře před devíti lety. Povede se ale panu Fejkovi opět sázka na jeho intuici? O dalším postupu rozhodne během ledna.

Další hledání mezi českými grafiky bude po této anabázi ale velmi obtížné. Řada renomovaných grafiků totiž stojí na straně Michala Cihláře, mnozí další jsou rozladěni ze zrušení výběrového řízení. Na náš dotaz Petr Fejk odpověděl, že v zahraničí hledat grafiky rozhodně nechce, ale že je zde ještě možnost oslovit odborné školy. Studenti mají sice neotřelé nápady, ale mají i dostatek zkušeností s tvorbou rozsáhlého vizuálního stylu pro takovou organizaci, jakou zoo je?

Problémem zde může být představa Petra Fejka, že zase najde výrazného výtvarníka, který bude s pražskou zoo v dalších letech úzce spolupracovat (přitom za nižší ceny, než je v komerční sféře běžné). Neměl by ale vzniknout jasný systém kodifikovaný manuálem, podle kterého pak bude možné vytvářet jednotlivé aplikace vizuálního stylu bez ohledu na „ruku“ jednotlivce? Což bylo hlavním rizikem a kamenem úrazu dosavadní spolupráce s Michalem Cihlářem…

Napište nám svůj názor a pošlete případně i své návrhy. Rádi je otiskneme.

Na ukázce jsou návrhy creative shopu Machart, atelieru Vili& Lili, firem ČESKÝ REGION s.r.o. - Mgr. A. Andrea Borovská a Grafika plus - Tomáš Rada (zleva).

Další návrhy ze soutěže naleznete na Design portálu.

-OK-