logo

Mannheim, Ludwigshafen, Regina, Sao Paulo

Na místním vkusu není nic zvlášť hlubokého. Vkus se mění a závisí na mínění většiny, drtivé procento lidí to, co ty řešíš, neřeší, a prostě jde s davem. Hluboké to není, protože to nevychází z žádného zásadního přesvědčení, ale naopak z nezájmu, například proto, že největší starostí těch lidí je vydělat si nějaké peníze a neupracovat se k smrti. Panuje tu všeobecná frustrace z nedostatečného ocenění za velké množství (mnohdy však neefektivní) práce, a tak nezbývá příliš mnoho prostoru pro "přidané hodnoty" patřící k životu v zemích, kde obyvatelé frustrovaní veskrze nejsou (ať už v důsledku lepší osobní ekonomické situace, jiným srovnáním či jiným žebříčkem hodnot obecně). Je tu pořád ještě příliš malá střední třída, a když, jsou to lidé, kteří v tom nevyrostli, ale dopracovali se k tomu (ať už jakkoliv) - proto vynakládání značných částek na veskrze buranské potřeby - velká televize, velké auto, velký barák, namísto sebevzdělávání, designu, umění, oblečení, architektury, zvelebování životního prostředí (bez frustracemi hnaného nevkusu) atd. To přichází až s několikátou generací lidí, kteří vyrostli ve spokojených podmínkách, v dostatku, bez frustrace z vlastní pozice ve společnosti a tím posunutým žebříčkem hodnot, a v prostředí, do kterého jsou vrostlí a o které mají zájem. S tím vším souvisejí i ty "vyšší cíle" a myšlení na budoucnost. Když tu poroste ekonomicky zdatná, spokojená střední třída, s nejvyšší pravděpodobností poroste i úroveň designu, architektury a životní úrovně obecně. Když ne, půjde to všechno někam.

Ta problematika bude mít mnohem hlubší základ. Možná jsem příliš kritický, ale kořeny bych hledal v české mentalitě a hlavně vkusu. Stačí se rozhlédnout kolem sebe - paneláky si barvíme na růžovo; mnoha lidem nezáleží na tom, jak chodí ven oblečení a upravení (prostě na to kašlou); na českých vesnicích je nepořádek na každé druhé zahradě (ale upravené rakouské vesnice jsou pro nás kýčem); když se postaví něco zajímavého a netradičního, tak se lidi bouří, že se vyhazují peníze na zbytečnosti; když vědci začnou stavět superdrahý urychlovač částic, tak první na co se Češi ptají, jestli díky tomu bude chleba zadarmo, a tak by se dalo pokračovat.. Občas mám dojem, že v Česku se kašle na nějaké vyšší cíle a řešení do budoucna, natož aby nás zajímala estetika věcí, které nás obklopují. Naproti tomu se oceňuje neuznávání autorit, vlastní improvizace tam kde není zapotřebí, účelnost, pohodlnost a levná řešení. Pak se nemůžeme divit, že tady vznikají takové paskvily. Tím, že budem každý jen nadávat a na věci upozorňovat, se ale stejně nic nezmění. Každý by měl začít přetvářet svět kolem sebe jak nejlépe umí a měl by s tím začít HNED. Jinak zůstanem jenom národem stěžovatelů a fňukalů, což mě vadí snad úplně nejvíc.

Ondřej: Že vedení firem tvoří lidé, co nemají s grafikou nic společného, je snad jasné a všude stejné, myslíš, že jinde ve světě firmy vedou latentní grafici? Problém je v diletantismu projevujícímu se tím, že ti majitelé (nebo kdokoliv zodpovědný) mají pocit, že grafice rozumí a většinou nemají sebemenší respekt k odborníkům, které si eventuálně najmou (či nenajmou). Druhá věc je, že těch skutečných odborníků je tu jak šafránu. A třetí je to, že prostě bohužel jako země ještě nejsme úplně v tom spotřebitelsko-ekonomickém stavu, kdy by grafický design dostatečně ovlivňoval životaschopnost firem / značek, které mají nějaký přímý kontakt s koncovým zákazníkem. Takový průměrný startup v Americe se od toho v Čechách liší prostě tím, že konkurence je tam tak velká a tak daleko, že podcenit cokoliv, včetně grafického designu (respektive nějaké brand strategie, kteréžto vizuální výstup spadá do grafického designu), znamená prakticky nemít šanci přežít. Tady na to každy s*re, protože v podstatě může. Je to akce a reakce, respektive kde není ta reakce, není ani akce. To celé pak vytváří jakýsi obecný standard, který více méně definuje obecný společenský požadavek a tím pak znovu ovlivňuje to, jak to tady vypadá - včetně pak už i veřejné či nekomerční sféry. Je to takový začarovaný kruh. Ale fakt to není tím, že majitelé nemají s grafikou nic společného, to nemají nikde a nevím, proč by měli mít.

Souhlasím s tebou Abu, pravěk je tu hlavně proto, jelikož většínu vedení firem i institucí tvoří lidi, co s grafikou nemají nic společného. A vybírají jejich CI podle barvy a nikoli podle typografie, vysledného použití. Pak není divu, že se vybírají loga jaká se vybírají. Hold když se někomu ve vedení líbí logo zelenkávé a modroučké je jasné kam to celé spěje.

V CR je oproti temto logum a pristupu graficky pravek

Ten Hannover je možná zajímavý typograficky, ale jako identita města je dost nanic. Žádný výraz, nulová svébytnost, s klidem můžete text Hannover zaměnit za Montreal nebo třeba Bystřice a bude to "fungovat" úplně stejně. Mám rád takovéhle designy, ale ne taková loga.

Ludwigshafen :-)

Mě teda tohle nepřijde zase až tak vydařený... Zlaté logo naší Prahy...

Fonte díky za clánek do pranice. Pro mne je cesta Stand Manheim ta správná - ale přiznávám že v tomto jsem celkem programově na straně kontinuity s městskými znaky. V zásadě si myslím, že je důležité aby město přesně vědělo k jakému účelu chce značku používat. Pokud má značka sloužit v rámci cestovního ruchu - má přilákat turisty, pak je na místě nějaké zcela nové logo, které tento marketingový požadavek bude splňovat (podobně jako Czech Tourism hledá logo pro lákání turistů do ČR). Takové městské logo se už ale nehodí pro komunikaci směrem ke svým občanům a k oficiálním komunikačním materiálům už vůbec ne - zde je, podle mně jediná správná cesta pokorný redesign tradičních městských symbolů. Zde je další ukázka zdařilých logotypů světových měst. Mé tipy: Bristol, Dublin, Amsterdam. http://dzineblog.com/2010/09/21-best-contemporary-worldwide-city-logo-designs.html

Se to prostě ještě pořád učíme no :)

no jo jinej kraj, jinej mrav :)

Jednoznačně Hannover a Řezno, které i velice dobře navazuje na tradiční znak.