logo

Redakce Fontu zaslala firmě tyto otázky:

CzechTourism uvažuje o nové značce Česka (nejen pro turistický ruch).
Uvažuje se také o zavedení zkráceného názvu Česko, v angličtině Czechia (dosud se převážně užíval celý název Czech Republic).

Je podle vás v pořádku, že se soukromá firma jmenuje podle názvu státu a užívá tuto doménu?
Neumíme si představit, že by třeba v Německu byla firma Deutschland, ve Francii France atd. Nebo že by Praha někomu povolila název firmy Praha (Prague)?
Jste případně ochotní značku změnit nebo doménu předat (prodat) státu (resp. třeba CzechTourismu)?
Nebojíte se, že v případě nedohody by se mohlo vaše jméno firmy nějak i zákonem zakázat?
Nebylo by vhodnější tomu předejít a provést drobný rebranding a doplnit třeba značku/název Czechia o nějaký dovětek (třeba CzechiaIT)?

Odpověděl nám Petr Komárek, ředitel internetové divize:

Dobrý den,
Váš dotaz je velmi zajímavý, ale abych pravdu řekl, neuvažujeme o přejmenování.
Důvodem je, že doména byla registrována v CZ mezi prvními již v roce 1996 a od počátku jsou
na ni nabízeny služby webhostingu.
Je pravda, že úplně na začátku měli majitelé v plánu i jiné služby než webhosting, ale to je
již dávno.
Co se týká Vašeho názoru, že by doména měla patřit státu či nějaké turistické organizaci,
toto nesdílíme. Doménu máme registrovánu již 16 let a naše značka je známá a máme desítky tisíc zákazníků.
Pro propagaci je možné využít různé názvy.


Hezký den Petr Komárek

ředitel internetové divize
ZONER software, a.s.

www.czechia.com | www.zoner.cz

Je evidentní, že zde stát zaspal (tak jako dosud ve většině případů budování brandu naší země či jednotného vizuálního stylu státní správy). Je to podle vás ale v pořádku? Neměl by vzniknout třeba nějaký zákon, zakazující užívání jmen firem (a registrace domén), které jsou svou povahou obecné (názvy měst, zavedených univerzit atd.)? A to nejen kvůli možnému zneužití (co kdyby zahraniční turisté na internetu po zadání názvu naší země našli třeba pornostránky?), ale třeba i zabránění spekulacím (kdyby třeba někdo po zaregistrování domény www.brno.cz chtěl pak za tuto adresu miliony od radnice daného města).

Hlasovali byste pro takový zákon a případně i možnost zpětného vyvlastnění takového názvu nebo jména v obecném zájmu?

V této souvislosti nás také zajímalo, zda je možné zaregistrovat si obecný zeměpisný název jako ochrannou známku u Úřadu průmyslového vlastnictví.

Podívali jsme se na metodické pokyny při přihlašování ochranných známek (viz zde) a vybíráme některé zajímavé části:

3.1.2 Nedostatek rozlišovací způsobilosti přihlašovaného označení

Přihlašované označení musí plnit především rozlišovací funkci, která slouží spotřebiteli k odlišení výrobků nebo služeb jedné osoby od výrobků nebo služeb osoby druhé. To znamená, že takové označení by svým obsahem a formou mělo být natolik originální, aby umožnilo spotřebiteli individualizovat zboží z určitého obchodního zdroje. Průzkumový pracovník zkoumá přihlašované označení komplexně s použitím objektivních i subjektivních kritérií, bere v úvahu jeho celkový dojem a to vždy s přihlédnutím k povaze přihlašovaných výrobků nebo služeb.

Hlavní důvody nedostatku rozlišovací způsobilosti vymezuje ustanovení § 4 písm. b) až d) zákona. Rozlišovací způsobilost (distinktivnost) nemají zejména označení popisná, tj. taková, která jsou výlučně tvořena z údajů sloužících v obchodním styku k určení vlastností nabízených produktů, a to jsou zejména údaje o druhu (světlé pivo, hrubá mouka, hořká čokoláda, autoservis, umělecká agentura), jakosti (standard, exklusive, speciál), množství (maxi, mikro, mini), účelu (saunový olej, antikorozní), hodnoty nebo doby výroby výrobku či poskytnutí služby (nonstop, night apod.).

Pouhé zeměpisné údaje postrádají v zásadě rozlišovací způsobilost. Ve vztahu ke spotřebiteli mohou u některých druhů produktů pouze vyvolávat souvislost s místem původu daného produktu nebo vlastnostmi se zeměpisným místem souvisejícími. Taková asociace připadá v úvahu tehdy, jestliže zeměpisný údaj je do určité míry mezi spotřebiteli znám (Paříž, alpská, Bohemia,). Zeměpisný údaj označující prakticky neznámou lokalitu může být tedy i distinktivní, stejně tak zeměpisný údaj, u něhož by nikdo nepředpokládal, že by jím označené produkty mohly mít takový původ (např. Sahara pro krém, ARCTIC pro motorový olej, Vltava pro kovové výrobky).

Rozlišovací způsobilost nemají označení tvořená výlučně z označení obvyklých v běžném jazyce nebo v obchodních zvyklostech (made in Czech republic, CZ, long vehicle, www stránky, debetní účet), označení tvořená ze značek a obvyklých označení, jejichž užití je upraveno jiným právním předpisem (ČSN, ESČ, DIN, puncovní značky, matematické symboly, E55, D1 apod.).

3.1.7 Označení požívající ochrany podle článku 6 ter PUÚ a jiné znaky než uvedené v článku 6 ter vyhrazené veřejným zájmem. Ve smyslu ustanovení § 4 písm. i) zákona jsou ze zápisu vyloučena označení, která požívají ochrany podle článku 6 ter PUÚ.

Podle článku 6 ter odst. 1 PUÚ jsou vyloučeny ze zápisu erby, vlajky a jiné znaky státní svrchovanosti unijních zemí, úřední, zkušební, puncovní a záruční značky v unijních státech zavedené a jejich heraldické napodobeniny. Dále jsou zde zahrnuty též erby, vlajky a jiné symbolické znaky, zkratky nebo názvy mezinárodních organizací, jichž je jedna nebo více unijních zemí členem, s výjimkou těch erbů, vlajek a jiných symbolických znaků, zkratek a názvů, jejichž ochrana byla již předmětem platných mezinárodních dohod.