Odešel výtvarník Zdeněk Miler
Přední český výtvarník a režisér animovaných filmů, rodák z Kladna (21. února 1921), Zdeněk Miler, který věnoval příběhům s Krtkem většinu své tvorby a ilustroval přes 40 knih pro děti, zemřel včera v požehnaném věku devadesáti let.
Na večerníčcích a knižních příbězích s roztomile nemotorným Krtkem vyrůstaly generace dětí nejenom v Čechách. V Německu je Krtek známý jako Maulwurf, v anglicky mluvících zemích jako Mole. Milován je ve Skandinávii a Japonsku, znají ho i diváci v Číně - na světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji patřil k hlavním trhákům české expozice. Pomyslný vrchol Krtečkovy "kariéry" nastal letos v březnu, kdy jako dvaceticentimetrový maňásek doprovodil do vesmíru pilota Andrewa Feustela při posledním letu raketoplánu Endeavour.
K práci ve filmových ateliérech měl ty nejlepší předpoklady - vystudoval Grafickou školu a poté Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. V roce 1942 začal pracovat jako kreslíř Baťova filmového studia ve Zlíně, o tři roky později přešel do studia Bratři v triku, které vedl Jiří Trnka. V Krátkém filmu Praha pracoval až do roku 2002.
Zrození Krtečka
Krtkova dobrodružství by nejspíš nevznikla, kdyby jednoho dne roku 1956 nezakopl pan Miler při procházce za Kladnem o krtinu. Zrovna začínal řešit úkol zfilmovat nepříliš přitažlivou naučnou pohádku o výrobě oblečení a nutně do ní potřeboval nějakého originálního průvodce. Kreslený film "Jak krtek ke kalhotkám přišel" dokončil následující rok. Snímek si hned získal srdce malých i velkých diváků a zabodoval i u festivalových porot. Jen z filmového festivalu v Benátkách si přivezl dvě hlavní ceny.
Při výrobě druhého dílu Krtek a autíčko (1963) se rozhodlo, že další animované příhody budou bez komentáře a krtek bude vydávat pouze zvuky podobné dětskému žvatlání. To namluvily malé dcerky Zdeňka Milera, jejich "Jů", "Tady, tady" a "Pá pá" časem zlidovělo. V průběhu let doznala změn i podoba hlavního hrdiny a jeho přátel: myšky, ježka, zajíce a žabky. Miler krtečkovi zkrátil čumáček a hlavu a oči mu zvětšil tak, že zvířátko proporčně připomíná malé dítě. Příběhy o krtečkovi natáčel Miler podle vlastních námětů i podle námětů renomovaných autorů, jedním z nich byl i spisovatel Ivan Klíma. Na svých filmech neváhal Miler pracovat i 18 hodin denně a nade vše si vážil ruční práce. Do dějin české animované tvorby se Miler zapsal nejen Krtečkem, ale také svým druhým filmem, pohádkou od Jiřího Wolkera O milionáři, který ukradl slunce (1949).
Z Milerovy dílny pochází také logo filmového ateliéru Bratři v triku. Vymyslel jej v oce 1945. Vyhrál tehdy soutěž o nápad na název a dostal prý za to tři dny dovolené.
Nezaměnitelnými ilustracemi doprovodil více než čtyřicet knih pro děti, mezi nejznámější patří Kuřátko a obilí s verši Františka Hrubína, O veselé mašince a další. Na svém kontě má Zdeněk Miler více než pět milionů prodaných knih a řadu cen včetně těch za celoživotní dílo. V roce 2006 mu prezident Václav Klaus udělil medaili Za zásluhy. Při příležitosti výtvarníkových devadesátin pořádala pražská Galerie Vltavín letos na jaře velkou výstavu věnovanou jeho celoživotní tvorbě.
Pro připomínku Milerových pohádek a jejich poetiky je zde poměrně málo známý příběh o housence Sametka:
