Žižkovské divadlo Járy Cimrmana s novou identitou
Žižkovské divadlo Járy Cimrmana vstoupilo do své padesáté sezony a k tomuto jubileu si nadělilo nové logo a vizuální identitu. Logo převádí charakteristické prvky vstupu do divadelní budovy do jednoduchého symbolu a doplňuje je barevným systémem odvozeným z interiéru. Za novou vizuální identitou stojí grafik Jan Čermák, který působí pod značkou JacekDesign.
Divadlo sídlí ve Štítného ulici v Praze a vedle repertoáru Divadla Járy Cimrmana poskytuje prostor také dalším domácím a hostujícím souborům. Novou identitu představilo při zahájení sezony 4. září 2026. Neutrálně pojaté logo má podpořit vnímání ŽDJC jako domova různorodých souborů.
„Symbol vychází ze specifické podoby vstupu do budovy divadla – kruhových skleněných průhledů ve dveřích a šikmého chodníku. Může připomínat ducha Járy Cimrmana; kruhové otvory také evokují divadelní kukátko nebo průhledy v oponě. Barevnost odkazuje na prvky v divadelním sále, například oponu, sedadla a portál. Identita má posílit vnímání ŽDJC jako současného divadla a domovské scény různorodých souborů,” říká k novému logu jeho autor Jan Čermák.
Zdroj a podrobnější informace k nové identitě divadla najdete zde.
Komentáře k článku
12. 10. 2026 01:55 * karel *
Hodně mě irituje použití písma, které má nezvyklý (blbý) tvar háčků a čárek a navíc je má špatně usazené, což si každý může vyzkoušet zde:
https://fonts.adobe.com/fonts/paralucent
To bude asi to hodně špatné řemeslo.
A je škoda, že vizuál se v čase zpozdil o dvě dekády... Už tenkrát by byl průměrný.
26. 9. 2026 12:28 Radek
23. 9. 2026 16:22 eix
23. 9. 2026 10:42 Hrabě X
I mě to připadá jako bubák, a jak psal happy, hlavní sdělení — dveře, je i pro mě docela nešťastné.
Ale řemeslně mi to úplně „velký špatný“ nepřipadá.
Děkuji
22. 9. 2026 19:24 Béda Síra
22. 9. 2026 15:58 stará škola
21. 9. 2026 13:54 Honza
20. 9. 2026 11:06 Petr
19. 9. 2026 23:39 jakub
19. 9. 2026 22:06 robot
18. 9. 2026 17:33 happy
Autoři zmiňují, že symbol může připomínat „ducha Járy Cimrmana“. Jenže cimrmanovský svět nestojí na představě ducha. Jeho skutečný genius loci je mnohem bohatší: mystifikace, absurdní věda, český amatérismus dotažený k dokonalosti, suchý humor, vynálezy, expedice, semináře, rekvizity nebo estetika starých tiskovin.
Právě v tom je obrovský a naprosto unikátní vizuální materiál.
Nová identita ale místo toho staví hlavní symbol na sdělení:
Máme zajímavé dveře.
A právě tady podle mě vzniká největší promarněný potenciál celé identity.















