Umělecký návrh slavnostního provedení Ústavy ČR
V soutěži o umělecký návrh slavnostního provedení Ústavy ČR zvítězili Ondřej Báchor, Jan Novák a Matěj Činčera. Návrh staví na propojení historické tradice, knižního řemesla a současných technologií. Klíčovým materiálem knižního objektu se stal papír.
Autoři papír zvolili nejen pro jeho kulturní význam, ale i pro jeho dostupnost, skromnost a otevřený charakter, který odráží demokratické hodnoty. Vnitřní blok je navržen tak, aby bylo snadné jej vyjmout a vyměnit v případě novelizace Ústavy. Barevné akcenty (modrý hlavní text a červené nadpisy) odkazují na českou trikoloru a také nenásilně usnadňují orientaci v dokumentu. Sazba preambule pracuje s výraznějším kontrastem, který podtrhuje její slavnostní význam a ústřední roli v celkové kompozici Ústavy.
„Vážíme si příležitosti být součástí soutěže − byla to intenzivní, ale radostná týmová práce. Navrhnout slavnostní provedení Ústavy pro nás znamenalo možnost vyjádřit úctu k České republice a jejím hodnotám. Vytvořit důstojný a srozumitelný objekt, který obstojí při slavnostním aktu i v běžném čtení, pro nás byla výjimečná výzva. Jsme rádi, že porota náš přístup ocenila − a těšíme se na práci na finální podobě Ústavy,“ uvedl za autorský tým Ondřej Báchor.
Předložená díla anonymně hodnotila devítičlenná porota složená z nezávislých odborníků z oblasti grafického designu a užitého a volného umění. Porota hodnotila tři základní aspekty: estetický, funkční a významový. „Vítězný návrh vychází z unikátní současné technologie, která je schopna vytvořit trojrozměrný plastický objekt architektonické kvality. Matérií je papír, ekologický, udržitelný, finančně nenáročný, demokratický a sympaticky fyzicky lehký materiál,“ vysvětlila předsedkyně odborné poroty Iva Knobloch. Ve významové rovině tvoří desky štít, který nese státní znak. „Můžeme je symbolicky vnímat jako štít chránící text ústavy, tedy jako štít demokracie. Heraldické symboly českých zemí jsou zjednodušeny, aby plasticky vynikla ikonická údernost českého lva a moravské a slezské orlice,“ doplnila předsedkyně poroty. Porotci se podle Ivy Knobloch shodli na tom, že vítězný návrh reprezentuje demokratické hodnoty 21. století, je civilní i slavnostní zároveň, unikátní a originální svým esteticko-technologickým zpracováním, které je zcela soudobé, aniž popírá předchozí řešení Ústavy.
„Náš návrh vychází z přístupu, který je nám v designu blízký − jednoduchosti, symbolice, práci s materiálem a využití současných technologií. Hledali jsme formu, která je srozumitelná a civilní, ale zároveň nese hloubku a důstojnost. Státní znak jsme přenesli do podoby reliéfu, který tvoří s knihou jeden celek. Odkazujeme na dřívější podoby Ústavy, ale využíváme nová řešení, která umožňují přesnost, vrstvení a soudobý výraz. Jsme rádi, že porota v našem přístupu rozpoznala snahu o spojení současného výrazu s úctou k tradici. A těšíme se na další práci na finální podobě Ústavy,“ uvedl další z autorů Matěj Činčera.
Přímo pro tento projekt autoři vytvořili bezpatkové písmo Democratia a porota ocenila jeho čitelnost, čistotu a důstojnost. Autoři chtějí písmo Democratia poskytnout k volnému použití široké veřejnosti a tím samotnou Ústavu propagovat. Podle poroty je i název písma symbolicky důležitý, protože písmo vytvořené pro Ústavu zároveň poukazuje na fakt, že Ústava je zárukou demokracie. A Jan Novák z autorského týmu doplnil: „Písmo Democratia vychází z české typografické tradice, ale jeho výraz je současný a civilní. Vyznačuje se vyšším kontrastem tahů, který mu dodává slavnostní charakter ve velkých velikostech, zatímco v malém stupni zůstává čitelné a vyrovnané. Navrhli jsme ho tak, aby důstojně doprovázelo jak Preambuli, tak i právní texty uvnitř Ústavy. Demokratičnost chápeme i jako přístup − proto plánujeme písmo uvolnit k volnému použití, aby mohlo dál sloužit ve veřejném prostoru.“
Návrh také obsahuje kapesní verzi Ústavy, která by měla být dostupná školám, institucím i dalším zájemcům. Autoři si tím sami rozšířili zadání, aby napomohli šíření textu Ústavy mezi širokou veřejnost. „Oba tyto návrhy přispějí k šíření textu ústavy a jejího povědomí nejen v českých zemích, ale i v zahraničí,“ dodala za porotu Iva Knobloch. „Navrhli jsme i kapesní verzi Ústavy, protože věříme, že by měla být snadno dostupná každému - nejen při slavnostních příležitostech, ale i v běžném životě. Naším cílem je, aby Ústava nebyla jen formálním dokumentem, ale přirozenou součástí občanského povědomí. I tímto krokem chceme podpořit její symbolický i praktický význam ve společnosti,“ uzavřel Ondřej Báchor.
Soutěže se zúčastnilo celkem šest autorských týmů. Všechny návrhy má Kancelář Poslanecké sněmovny v plánu představit v roce 2026 v rámci speciální výstavy.
FOTO: Archiv autorů – Filip Beránek
Zdroj a více zde.
