KomiksFEST! 2008 a Bryan Talbot
3. ročník nezávislého multimediálního festivalu KomiksFEST! s mezinárodní účastí se odehraje 1. až 8. listopadu 2008 v Praze. Festival představuje komiks populární formou jako mladé, dynamické, atraktivní a univerzální médium schopné nést jakýkoli obsah a návštěvníkům přinese knihy, filmy, divadla, besedy a výstavy. Motto festivalu zní: Komiks unlimited!
Bryan Talbot
Jedním z hostů festivalu bude i proslulý tvůrce „grafického románu“ Bryan Talbot (1952). Britský autor představí čerstvé vydání knihy Pohádka o zlobivé kryse.
Dnes s ním vyšel zajímavý rozhovor v Lidových novinách.
Na počátku vaší knihy Srdce impéria vidíme požár tapiserie z Bayeux. Říká se, že to byl první komiks v dějinách. Nechal jste ho shořet symbolicky, jako ilustraci vašeho rozchodu s komiksovou historií
Ne, jen jsem ji tam chtěl mít. Ta tapiserie používá budov a stromů stejným způsobem, jako autoři komiksů umisťují prázdné místo mezi jednotlivými políčky příběhu. Interpretovala svět v obrazech jakožto sekvenční příběh. Říká se jí tapiserie z Bayeux, ale byla vyrobena v Anglii na zakázku vladaře z Bayeux, bratra Viléma Dobyvatele. Byla to vlastně ukázka tehdejší propagandy, která měla ospravedlnit jeho invazi. Přitom ve skutečnosti byla vyrobena britskými krejčími. Když se podíváte na její styl, všimnete si, že ji sice navrhl jeden výtvarník, ale realizována byla týmem výrobců. Jako v současném komerčním komiksu.
Teoretici komiksu nás utvrzují, jak revoluční je to umělecká forma, jak skvěle propojuje obraz a slovo, ale přitom to stále vypadá, že komiks nepatří mezi všeobecně uznávané a významné oblasti umění. Čím to je?
To se postupně mění. V Británii i Americe je to už opravdu hlavní proud kultury a každá knihovna tam má sekci věnovanou komiksu. Je neuvěřitelné, jaká škála kreslených seriálů nyní existuje. Vezměte si například Joea Sacca, reportéra, který byl vysílán do Palestiny, Bosny a Iráku, jen aby o tom kreslil komiksové reportáže. To je něco, co tu dříve nebylo. Když se objevily první seriózní grafické romány jako Strážci a Návrat Temného rytíře, byl o ně ohromný zájem. Nakladatelství Marvel se toho trendu chtělo chytit, a tak vzali několik sešitů Spidermana, svázali je do jednoho svazku a označili to za grafický román. Ale lidé jim to nezbaštili. Když si někdo přečetl Moorovy Strážce a potom vzal do ruky tohle, řekl si: Co to je za sračku? Prostě to nemělo strukturu románu, byl to jen sled epizod. To málem zabilo grafický román na samém počátku. Můžu jmenovat další, je tu například Jeff Smith a jeho úžasná fantasy sága Bone. Kreslí ji už přes deset let, má přes dvanáct set stran, pozoruhodná směs klasického humoristického stripu a dobrodružství ve stylu Pána prstenů. Pak tu máme různé autobiografické komiksy, jako třeba Spiral Cage od Ala Davisona, který zachytil, jak se vyrovnával s vrozenou vadou rozštěpu páteře. Je to strašný, ale úžasný příběh.
S jakými pocity se dnes díváte na původní Dobrodružství Luthera Arkwrighta, které vzniklo před třiceti lety?
Říkám si, že by mohl být nakreslený lépe, přece jen je to mé rané dílo. Ale mám pocit, že drží pohromadě a ovlivnil celou řadu výtvarníků. Bylo peklo pracovat metodou šrafování. Ale jedna z těch stránek je často citována v učebnicích grafických technik. Šrafování se trochu podobá pletení, zabere to spoustu času a dílo vzniká velmi pozvolna.
Snažil jste se odlišit od tradičních superhrdinských komiksů i tím, že jste nepoužíval textové bubliny?
Ano, k tomu mě inspirovaly francouzské práce, například Moebius, který dokázal dobře zkombinovat text s kresbou. Byly časy, kdy byl komiks velmi nudný – nikdo tam nebyl nemocný, nikdo tam neprovozoval sex, nikdo tam nesměl nikoho zastřelit...
Celý rozhovor naleznete zde.
Bryan Talbot je mj. i autorem kresby na obálce knihy Comics: stručné dějiny. Napsal Milan Kruml. Vydalo Comics centrum 2007.
