Kde domov můj?
Na počátku května 2008 zvítězilo studio Designiq v soutěži na knihu o české hymně, kterou pořádal Úřad vlády České republiky. Téměř tříkilová publikace Kde domov můj má unikátní vazbu a desky z barveného skla. Kniha byla slavnostně představena při příležitosti státního svátku v Národním muzeu 28. září 2008.
Přestože klient na počátku viděl jen vizualizace, vybral si odvážnou verzi se skleněnými deskami. Pro studio Designiq tak nastalo období konzultací a hledání vhodného technologického postupu. Výroba skel se ukázala jako problém řešitelný snadno, pan Zdeněk Lhotský úzce spolupracoval na designu skleněných desek a bez problému zvládl celý výrobní proces.
Grafická úprava knihy Kde domov můj je dílem Honzy Dobeše. Základním stavebním elementem publikace je vodorovná osa, vůči které se vztahují jednotlivé typografické prvky. Barevnost vychází z českých národních barev, ty jsou ale upraveny, jsou temnější a tlumenější a ve formě gradientu přecházejí jedna do druhé. Kniha je vytištěna na jemně nažloutlém papíře Splendor gel Avorio.
Drobné problémy se objevily v souvislosti s vazbou a s papírem. Tiskárnám se nechtělo jít do nevyzkoušeného typu vazby, kde jsou vidět jednotlivé složky, na hřbetu navíc potištěné tak, aby se po sešití objevil název publikace. Nakonec se zakázky ujal pan Marcel Nezbeda z tiskárny Typodesign v Českých Budějovicích. (Aby byly složky správně potištěné, bylo nutné nejprve provést vyřazení stránek na archy, ty se vyexportovaly do PDF a následně načetly do InDesignu, kde se na místa označená tiskárnou umístily úzké proužky s kouskem potisku hřbetu. Výsledek se opět vyexportoval a poslal do tiskárny.) Když do tiskárny přivezli papír, zjistilo se, že je vlhký a čekalo se na další várku…
Součástí knihy je i CD s novými i historickými nahrávkami státní hymny. Kompaktní disk je vložen do zadních desek, které jsou stejně jako přední slepené ze dvou vrstev lepenky. Skleněná kniha váží přes dva a půl kilogramu, proto byly vyrobeny speciální obaly z třívrstvé bublinkové folie, které knihy chrání před poškozením. Kromě limitovaného nákladu skleněné verze vznikla i varianta s papírovými deskami, která bude určená i k volnému prodeji.
Na publikaci se podíleli hudební publicista Gabriel Gössel, divadelní teoretik doc. PhDr. Jan Hyvnar CSc., muzikoložka PhDr. Markéta Kabelková a historik doc. Robert Sak. Knihu vydal Úřad vlády České republiky společně s Národním divadlem, Národním muzeem a Českým rozhlasem.
http://www.designiq.cz/kde-domov-muj
Filip Blažek
Komentáře k článku
7. 10. 2008 19:28 adam
prijdu ti neklidny?
ja se proste ne u kazde veci ptam, proc? nebo jake jsou souvislosti? k cemu by me to bylo?
kdyz neco kupuju nebo porizuju tak ve vetsine pripadu – libi/kvalita=beru – nelibi=neberu (to jako ze bych se napr. ptal proc je povrch lednice z brousenyho nerezu a ne z lestenyho?) – a klidne by mne mohli rict na obhajobu cokoliv :)
usetreny cas venuji necemu smysluplnejsimu
ale chces-li toto vedet ke zminovane knize, obrat se na Filipa Blazka...
7. 10. 2008 16:57 Karel
7. 10. 2008 14:33 Radek Krédl
Dobrý den
Pokud se vám nazelenalý odstín tabulového skla líbí tak zřejmě není co řešit. Já osobně vidím kvality skla v tom, že je kvalitně odbarvené, a tedy v průhledu zcela bez zabarvení.
Tedy pokud odkazujete k tradici českého skla - křišťálu. A o to ve skle jde. Kdysi ve středověku bylo sklo dozelena zabarvené obsahem železa a až teprve o dost déle se podařilo jej odbarvit. U tabulového skla se odbarvuje méně a nebo vůbec. Podle potřeby. Obsah železa chrání proti UV ale toto zabarvení není žádoucí u dekorativního skla.
Český křišťál jako ono tradiční sklo je odbarvené sklo s vysokým lomem světla.
Čiré tabulové sklo se sem dováží (samozřejmě ne jako 24% Pb křišťál), prodává se tu a používají ho vitrážnické dílny.
Tohle píšu v podstatě proto abych osvětlil svůj náhled na použití určitého typu skla. Jeho užití může mít opravdu různé konotace, a to často i podvědomě vnímané...
7. 10. 2008 13:11 Filip Blažek
A když někomu kniha upadne, tak se obálka rozbije. Možná poprosíme tiskárnu o nějakou maketu se sklem z první série pokusů ze sklárny a zkusíme ji rozbít :-) Fotky bychom pak dali na web. Proto se kniha rozdává v pevném bublinkovém obalu. Kdyby obdarovaný dostal od ředitele Národního divadla jako dárek skleněnou vázu nebo láhev vína, tak se pádu na zem také zničí... Je třeba být opatrný :-)
7. 10. 2008 09:36 adam
taky jde o to co ta porota chce ne? kdyby nechtela "A" tak si vybere "B" a muzes to obhajovat jak chces...
to je asi zbytecna debata, proste to vlada chtela, Blazek to obhajil, ja davam palec nahoru.. tecka
7. 10. 2008 07:56 Karel
6. 10. 2008 17:59 adam
"... by mohlo vypadat bez duse..." – no to je presne ono :)) i na te knize
ad bezpecnostni.. hmm, zajimava uvaha
ale k tomu by se mohl (a docela by me to zajimalo) vyjadrit Filip Blazek – jak uz k tomu "zelenymu sklu" (me se libi) tak uz k te bezpecnostni variante (z obyc skla ktery pri rozbiti dela trny bych mel celkem strach)
2 karel:
no obhajit se da kdeco kdecim ne :) v tomto pripade bych zacal tim ze je to poprve :)))
6. 10. 2008 16:13 Karel
6. 10. 2008 16:09 Karel
ad adam: už na Hollarce jsme museli při maturitě obhajovat, co a proč. Je dobré a nutné u každé práce myslit. Kniha je navíc spojení několika profesí dohromady, jako architektura, tam odvaha zkoušet musí být podložena dost dobrými důvody. Kórt když je to za peníze daňových poplatníků, sama se ta publikace nezaplatí....
6. 10. 2008 16:07 Radek Krédl
Dobrý den
Já si myslím, že u té stěny to nutně nemusí vadit - čistě čiré sklo by mohlo vypadat bez duše, ale tady je to sklo na položené na papíře a filtruje jeho barevnost o nějaké 3-4 % do zelenomodré. Myslím že je to poměrně významný barevný posun. Ledaže by s tím autor počítal.
Bezpečnostní sklo to zřejmě nebude. Nedovedu si představit, že by pan Lhotský poté co na tabuli zapeče barvu, jel s ní do Glaverbelu nebo kde se sklo kalí...Takže bezpečnost to nijakou zvláštní mít nebude. Tady mi to připadne, že jsou některé detaily řešeny dost náročně (hřbet), až zbytečně, oproti tomu, že je tady pak použitá zelená tabule.
Ale asi řeším nepodstatné problémy, které nejsou pro mnoho lidí podstatné. Děkuji za vyjádření.
6. 10. 2008 15:13 adam
no myslim ze se to neda pausalizovat ze "nazelenaly sklo" je to nejlevnejsi do oken... mam doma sklenenou stenu z ESG skla, ktery je kurevsky drahy a je krasne nazelenaly... podotykam ze sem to tak chtel, aby bylo nazelenaly
nevim, uplne ciry by snad nebylo ani ono :)
ale doufam ze to opravdu neni nejaky levny, ale z duvodu bezpecnosti – dokazete si predstavit ze vam to rupne v rukach a nebude to bezpecnostni sklo (kaleny, lepeny) – tak vam to usmykne ruce
2 Martin:
proc sklo? a proc ne? proste Blazkovci meli odvahu to zkusit, a zakaznik mel odvahu jit do toho taky – zaplat panbuh za takovy lidi
kdyby takovych nebylo, delame neustale standardni veci furt dokola
6. 10. 2008 14:19 Radek Krédl
Já osobně si myslím, že výběr plochého skla používaného do oken nebyla ta nejlepší volba. Na skle je díky zelenému zabarvení vidět, že se jedná o nejlevnější tabulové sklo. To si ta naše státní hymna nezaslouží lepší? Proč nebylo vybráno nějaké kvalitní a zcela čiré sklo?
Také využití skla tímto způsobem na obal knihy mi nepřipadne vhodné. Vypadá to takhle jako zapaspartovaná výstavka školních prací na Střední umprumce. Ale asi je to tím, že stále máme podvědomě zafixováno, že co je ze skla je něco lepšího, ne-li luxusního. Takže hlavně sklo a stačí to.
Také mi není jasné proč by národní barvy měli být temnější a tlumenější. Obhajoba jakoby filosofická, přitom jde pouze o to aby to šlo přečíst...
6. 10. 2008 14:15 Petr
6. 10. 2008 13:24 Filip Blažek
Nechci se příliš pouštět do otázky, zda sklo patří nebo nepatří do české tradice. Podle nás patří. A vůbec nevadí, že skláři nebyli Češi. Katedrálu svatého Víta také nestavěli čeští architekti — ubírá jí to něco ze symbolu, který v naší kultuře má? Ostatně, sklárna pana Lhotského také leží na území Sudet…
Ptáte se, proč nejsou desky vyrobeny z lipového dřeva. Prostě proto, že klient si tuto variantu nevybral :-) Prezentovali jsme dvě verze dřevěné a jednu skleněnou.
6. 10. 2008 08:30 Hykal
5. 10. 2008 22:55 Karel
5. 10. 2008 22:51 Češtinář
5. 10. 2008 22:42 30
třeba je to jen prostředek, který má "donutit" s knihou zacházet s velkou opatrností a pozorností, zacházet s ní jako s vznešeným artefaktem.. nemyslím si, že by mělo sklo na deskách symbolizovat "českou sklářskou tradici" ..
5. 10. 2008 21:35 Jirka
Tak tyto konotace volby materiálu jsem si neuvědomil, díky za příspěvek.
5. 10. 2008 21:04 m2s
5. 10. 2008 13:58 Češtinář
5. 10. 2008 13:56 Karel
V době, kdy výroba skla v Česku je v těžké depresi, zmíněná nejstarší v Chřibské šla už na jaře do konkursu, pec vychladla a zařízení se rozprodává, je použití skleněných desek trošku hořký symbol.
Jsou to jen otázky, snažím se zvížit maximum okolností, když z informací o edici to vyčíst nejde.
5. 10. 2008 09:21 Jirka
Skleněné desky v limitované edici - proč ne Martine? Mimořádná publikace - mimořádné zpracování, experiment, pokud o netradiční řešení, které knihu více zatraktivní, snad i pomohou prodat, učiní ji unikátní a netradiční, posune hranice oboru zase o kousek dál. Umění je hold někdy "nepraktické". Podle mého je ta "nepraktická" vazba pro knihu plus, činí ji uměleckým dílem (nejen ta vazba), není to zkrátka kniha na cestu do vlaku...