Dvě generace v české bibliofilii 1908/2008
Přijďte se podívat na zajímavé grafické střetnutí dvou generací.
Karel Dyrynk
*25. března 1876 v Praze. Jeden z představitelů českého novodobého knihtiskového umění. Inspirací mu bylo jak staré, tak nové umění renesančních tiskařů. Jeho začátky souvisí s růstem Vojtěcha Preissiga, v posledním období se však Dyrynk od Preissiga odchyluje, neboť u něho vítězí smysl pro zákonnost a organičnost knižního tvoření, pro vytváření knihy z ducha a potřeb knihy. Odvrhuje násilnou ornamentální a stylizační výzdobu preissigovskou a nejčastěji se spokojuje s dokonalou prací tiskárenskou bez účasti grafika. Jasně lze tento vývoj doložit i na několika typogr. písmech, jež navrhl a jimiž tiskl v Státní tiskárně: Malostranská antikva a kursiva, latinka a kursiva a Grégrova Romana a kursiva jsou už písma denní tiskárenské potřeby; Preissigova antikva a italika, jež také vznikly před tím na jeho popud, jsou ještě písma spíše kuriózní a akcidenční. Z Dyrynkových rukou vyšla značná část českého krásného tisku od 1908. Jeho literární činnost je rovněž bohatá. Byl kratší dobu naklad. redaktorem u F. Topiče a obrazovým korespondentem presidia min. rady. 1905-19 red. Typografie, 1915-19 obraz. části Českého Světa, I. ročn. Českého bibliofila (1910), 1916 Knihomol. Sám napsal: Pravidla typografické sazby 1908, 5. vyd. 1929, Krásná kniha 1909, 2. vyd. 1924, Typograf o knihách 1911, 2. vyd. 1925, Sazba akcidenční I. díl samostatně 1920, II. díl s jinými autory 1925, České původní typografické písmo 1925, Knihtiskař zákazníkovi 1926 3. vyd., Písma J. Váchala 1931 a j. Hojně také překládal: Verna, Hamsuna, Flauberta a zvl. Anatola France.
O Karlu Dyrynkovi jsme psali ve Fontu 2/1998 a 3/1998.
Martin Dyrynk
*6. srpna 1941 v Praze. Je pokračovatelem rodové tradice. Ctí práci svého předka, dlouhodobě se zabývá soupisem jeho tvorby, pečuje o jeho odkaz. Stará se již dvě desetiletí o knižní podobu prémií a subskripcí (66 titulů) a za ně sklízí uznání nejen mezi bibliofily.
