Kde domov můj?
Na počátku května 2008 zvítězilo studio Designiq v soutěži na knihu o české hymně, kterou pořádal Úřad vlády České republiky. Téměř tříkilová publikace Kde domov můj má unikátní vazbu a desky z barveného skla. Kniha byla slavnostně představena při příležitosti státního svátku v Národním muzeu 28. září 2008.
Přestože klient na počátku viděl jen vizualizace, vybral si odvážnou verzi se skleněnými deskami. Pro studio Designiq tak nastalo období konzultací a hledání vhodného technologického postupu. Výroba skel se ukázala jako problém řešitelný snadno, pan Zdeněk Lhotský úzce spolupracoval na designu skleněných desek a bez problému zvládl celý výrobní proces.
Grafická úprava knihy Kde domov můj je dílem Honzy Dobeše. Základním stavebním elementem publikace je vodorovná osa, vůči které se vztahují jednotlivé typografické prvky. Barevnost vychází z českých národních barev, ty jsou ale upraveny, jsou temnější a tlumenější a ve formě gradientu přecházejí jedna do druhé. Kniha je vytištěna na jemně nažloutlém papíře Splendor gel Avorio.
Drobné problémy se objevily v souvislosti s vazbou a s papírem. Tiskárnám se nechtělo jít do nevyzkoušeného typu vazby, kde jsou vidět jednotlivé složky, na hřbetu navíc potištěné tak, aby se po sešití objevil název publikace. Nakonec se zakázky ujal pan Marcel Nezbeda z tiskárny Typodesign v Českých Budějovicích. (Aby byly složky správně potištěné, bylo nutné nejprve provést vyřazení stránek na archy, ty se vyexportovaly do PDF a následně načetly do InDesignu, kde se na místa označená tiskárnou umístily úzké proužky s kouskem potisku hřbetu. Výsledek se opět vyexportoval a poslal do tiskárny.) Když do tiskárny přivezli papír, zjistilo se, že je vlhký a čekalo se na další várku…
Součástí knihy je i CD s novými i historickými nahrávkami státní hymny. Kompaktní disk je vložen do zadních desek, které jsou stejně jako přední slepené ze dvou vrstev lepenky. Skleněná kniha váží přes dva a půl kilogramu, proto byly vyrobeny speciální obaly z třívrstvé bublinkové folie, které knihy chrání před poškozením. Kromě limitovaného nákladu skleněné verze vznikla i varianta s papírovými deskami, která bude určená i k volnému prodeji.
Na publikaci se podíleli hudební publicista Gabriel Gössel, divadelní teoretik doc. PhDr. Jan Hyvnar CSc., muzikoložka PhDr. Markéta Kabelková a historik doc. Robert Sak. Knihu vydal Úřad vlády České republiky společně s Národním divadlem, Národním muzeem a Českým rozhlasem.
http://www.designiq.cz/kde-domov-muj
Filip Blažek
Komentáře k článku
7. 10. 2008 19:28 adam
2 karel:
prijdu ti neklidny?
ja se proste ne u kazde veci ptam, proc? nebo jake jsou souvislosti? k cemu by me to bylo?
kdyz neco kupuju nebo porizuju tak ve vetsine pripadu – libi/kvalita=beru – nelibi=neberu (to jako ze bych se napr. ptal proc je povrch lednice z brousenyho nerezu a ne z lestenyho?) – a klidne by mne mohli rict na obhajobu cokoliv :)
usetreny cas venuji necemu smysluplnejsimu
ale chces-li toto vedet ke zminovane knize, obrat se na Filipa Blazka...
prijdu ti neklidny?
ja se proste ne u kazde veci ptam, proc? nebo jake jsou souvislosti? k cemu by me to bylo?
kdyz neco kupuju nebo porizuju tak ve vetsine pripadu – libi/kvalita=beru – nelibi=neberu (to jako ze bych se napr. ptal proc je povrch lednice z brousenyho nerezu a ne z lestenyho?) – a klidne by mne mohli rict na obhajobu cokoliv :)
usetreny cas venuji necemu smysluplnejsimu
ale chces-li toto vedet ke zminovane knize, obrat se na Filipa Blazka...
7. 10. 2008 16:57 Karel
klídek, adame, tady se přece bavíme ale i o důvodu, souvislostech. Pochopitelně, lze obhájit i mašli na hovně a "vláda" to může "chtít". Už to taky tak párkrát bylo, tentokrát jsme jinde, že. A teď Vy, pane, máte-li chuť.
7. 10. 2008 14:33 Radek Krédl
to: Filip Blažek
Dobrý den
Pokud se vám nazelenalý odstín tabulového skla líbí tak zřejmě není co řešit. Já osobně vidím kvality skla v tom, že je kvalitně odbarvené, a tedy v průhledu zcela bez zabarvení.
Tedy pokud odkazujete k tradici českého skla - křišťálu. A o to ve skle jde. Kdysi ve středověku bylo sklo dozelena zabarvené obsahem železa a až teprve o dost déle se podařilo jej odbarvit. U tabulového skla se odbarvuje méně a nebo vůbec. Podle potřeby. Obsah železa chrání proti UV ale toto zabarvení není žádoucí u dekorativního skla.
Český křišťál jako ono tradiční sklo je odbarvené sklo s vysokým lomem světla.
Čiré tabulové sklo se sem dováží (samozřejmě ne jako 24% Pb křišťál), prodává se tu a používají ho vitrážnické dílny.
Tohle píšu v podstatě proto abych osvětlil svůj náhled na použití určitého typu skla. Jeho užití může mít opravdu různé konotace, a to často i podvědomě vnímané...
Dobrý den
Pokud se vám nazelenalý odstín tabulového skla líbí tak zřejmě není co řešit. Já osobně vidím kvality skla v tom, že je kvalitně odbarvené, a tedy v průhledu zcela bez zabarvení.
Tedy pokud odkazujete k tradici českého skla - křišťálu. A o to ve skle jde. Kdysi ve středověku bylo sklo dozelena zabarvené obsahem železa a až teprve o dost déle se podařilo jej odbarvit. U tabulového skla se odbarvuje méně a nebo vůbec. Podle potřeby. Obsah železa chrání proti UV ale toto zabarvení není žádoucí u dekorativního skla.
Český křišťál jako ono tradiční sklo je odbarvené sklo s vysokým lomem světla.
Čiré tabulové sklo se sem dováží (samozřejmě ne jako 24% Pb křišťál), prodává se tu a používají ho vitrážnické dílny.
Tohle píšu v podstatě proto abych osvětlil svůj náhled na použití určitého typu skla. Jeho užití může mít opravdu různé konotace, a to často i podvědomě vnímané...
7. 10. 2008 13:11 Filip Blažek
Materiálem pro výrobu lehaného skla obálky je běžné tabulové sklo o tloušťce 5 mm. „Při tomto způsobu výroby ,lehá‘ nařezané sklo za přesně vypočítané teploty v peci do formy, jejíž tvar přijme,“ píše pan Lhotský na svých stránkách. V našem případě zůstalo sklo ploché. Zelenomodrý nádech hran dodává knize charakter, který se nám líbí, od prvních pokusů ve sklárně jsme o jiném typu skla neuvažovali. Osobně si myslím, že kdyby materiál neměl tento barevný nádech, vypadala by obálka jako z plexiskla.
A když někomu kniha upadne, tak se obálka rozbije. Možná poprosíme tiskárnu o nějakou maketu se sklem z první série pokusů ze sklárny a zkusíme ji rozbít :-) Fotky bychom pak dali na web. Proto se kniha rozdává v pevném bublinkovém obalu. Kdyby obdarovaný dostal od ředitele Národního divadla jako dárek skleněnou vázu nebo láhev vína, tak se pádu na zem také zničí... Je třeba být opatrný :-)
A když někomu kniha upadne, tak se obálka rozbije. Možná poprosíme tiskárnu o nějakou maketu se sklem z první série pokusů ze sklárny a zkusíme ji rozbít :-) Fotky bychom pak dali na web. Proto se kniha rozdává v pevném bublinkovém obalu. Kdyby obdarovaný dostal od ředitele Národního divadla jako dárek skleněnou vázu nebo láhev vína, tak se pádu na zem také zničí... Je třeba být opatrný :-)
7. 10. 2008 09:36 adam
2 karel:
taky jde o to co ta porota chce ne? kdyby nechtela "A" tak si vybere "B" a muzes to obhajovat jak chces...
to je asi zbytecna debata, proste to vlada chtela, Blazek to obhajil, ja davam palec nahoru.. tecka
taky jde o to co ta porota chce ne? kdyby nechtela "A" tak si vybere "B" a muzes to obhajovat jak chces...
to je asi zbytecna debata, proste to vlada chtela, Blazek to obhajil, ja davam palec nahoru.. tecka
7. 10. 2008 07:56 Karel
ad adam: na obhajobu - veřejnou! - musí být minimálně dva - obhájce a jeden člen poroty. Pokud to celé zlehčuješ, tak si zasloužíš vládu, jakou máš..../o(
6. 10. 2008 17:59 adam
2 Radek Kredl:
"... by mohlo vypadat bez duse..." – no to je presne ono :)) i na te knize
ad bezpecnostni.. hmm, zajimava uvaha
ale k tomu by se mohl (a docela by me to zajimalo) vyjadrit Filip Blazek – jak uz k tomu "zelenymu sklu" (me se libi) tak uz k te bezpecnostni variante (z obyc skla ktery pri rozbiti dela trny bych mel celkem strach)
2 karel:
no obhajit se da kdeco kdecim ne :) v tomto pripade bych zacal tim ze je to poprve :)))
"... by mohlo vypadat bez duse..." – no to je presne ono :)) i na te knize
ad bezpecnostni.. hmm, zajimava uvaha
ale k tomu by se mohl (a docela by me to zajimalo) vyjadrit Filip Blazek – jak uz k tomu "zelenymu sklu" (me se libi) tak uz k te bezpecnostni variante (z obyc skla ktery pri rozbiti dela trny bych mel celkem strach)
2 karel:
no obhajit se da kdeco kdecim ne :) v tomto pripade bych zacal tim ze je to poprve :)))
6. 10. 2008 16:13 Karel
ohledně vnitřku, který na mne působí opravdu důstojně, si kladu jen otázku, proč byl zvolen tak průsvitný papír; kontrast písma na světlé ploše je docela rušen obdélníky reprodukcí z druhé strany. Dík předem za odpověď.
6. 10. 2008 16:09 Karel
díky Blažkovi za odpověď
ad adam: už na Hollarce jsme museli při maturitě obhajovat, co a proč. Je dobré a nutné u každé práce myslit. Kniha je navíc spojení několika profesí dohromady, jako architektura, tam odvaha zkoušet musí být podložena dost dobrými důvody. Kórt když je to za peníze daňových poplatníků, sama se ta publikace nezaplatí....
ad adam: už na Hollarce jsme museli při maturitě obhajovat, co a proč. Je dobré a nutné u každé práce myslit. Kniha je navíc spojení několika profesí dohromady, jako architektura, tam odvaha zkoušet musí být podložena dost dobrými důvody. Kórt když je to za peníze daňových poplatníků, sama se ta publikace nezaplatí....
6. 10. 2008 16:07 Radek Krédl
to ADAM
Dobrý den
Já si myslím, že u té stěny to nutně nemusí vadit - čistě čiré sklo by mohlo vypadat bez duše, ale tady je to sklo na položené na papíře a filtruje jeho barevnost o nějaké 3-4 % do zelenomodré. Myslím že je to poměrně významný barevný posun. Ledaže by s tím autor počítal.
Bezpečnostní sklo to zřejmě nebude. Nedovedu si představit, že by pan Lhotský poté co na tabuli zapeče barvu, jel s ní do Glaverbelu nebo kde se sklo kalí...Takže bezpečnost to nijakou zvláštní mít nebude. Tady mi to připadne, že jsou některé detaily řešeny dost náročně (hřbet), až zbytečně, oproti tomu, že je tady pak použitá zelená tabule.
Ale asi řeším nepodstatné problémy, které nejsou pro mnoho lidí podstatné. Děkuji za vyjádření.
Dobrý den
Já si myslím, že u té stěny to nutně nemusí vadit - čistě čiré sklo by mohlo vypadat bez duše, ale tady je to sklo na položené na papíře a filtruje jeho barevnost o nějaké 3-4 % do zelenomodré. Myslím že je to poměrně významný barevný posun. Ledaže by s tím autor počítal.
Bezpečnostní sklo to zřejmě nebude. Nedovedu si představit, že by pan Lhotský poté co na tabuli zapeče barvu, jel s ní do Glaverbelu nebo kde se sklo kalí...Takže bezpečnost to nijakou zvláštní mít nebude. Tady mi to připadne, že jsou některé detaily řešeny dost náročně (hřbet), až zbytečně, oproti tomu, že je tady pak použitá zelená tabule.
Ale asi řeším nepodstatné problémy, které nejsou pro mnoho lidí podstatné. Děkuji za vyjádření.
6. 10. 2008 15:13 adam
2 Radek Kredl:
no myslim ze se to neda pausalizovat ze "nazelenaly sklo" je to nejlevnejsi do oken... mam doma sklenenou stenu z ESG skla, ktery je kurevsky drahy a je krasne nazelenaly... podotykam ze sem to tak chtel, aby bylo nazelenaly
nevim, uplne ciry by snad nebylo ani ono :)
ale doufam ze to opravdu neni nejaky levny, ale z duvodu bezpecnosti – dokazete si predstavit ze vam to rupne v rukach a nebude to bezpecnostni sklo (kaleny, lepeny) – tak vam to usmykne ruce
2 Martin:
proc sklo? a proc ne? proste Blazkovci meli odvahu to zkusit, a zakaznik mel odvahu jit do toho taky – zaplat panbuh za takovy lidi
kdyby takovych nebylo, delame neustale standardni veci furt dokola
no myslim ze se to neda pausalizovat ze "nazelenaly sklo" je to nejlevnejsi do oken... mam doma sklenenou stenu z ESG skla, ktery je kurevsky drahy a je krasne nazelenaly... podotykam ze sem to tak chtel, aby bylo nazelenaly
nevim, uplne ciry by snad nebylo ani ono :)
ale doufam ze to opravdu neni nejaky levny, ale z duvodu bezpecnosti – dokazete si predstavit ze vam to rupne v rukach a nebude to bezpecnostni sklo (kaleny, lepeny) – tak vam to usmykne ruce
2 Martin:
proc sklo? a proc ne? proste Blazkovci meli odvahu to zkusit, a zakaznik mel odvahu jit do toho taky – zaplat panbuh za takovy lidi
kdyby takovych nebylo, delame neustale standardni veci furt dokola
6. 10. 2008 14:19 Radek Krédl
Dobrý den
Já osobně si myslím, že výběr plochého skla používaného do oken nebyla ta nejlepší volba. Na skle je díky zelenému zabarvení vidět, že se jedná o nejlevnější tabulové sklo. To si ta naše státní hymna nezaslouží lepší? Proč nebylo vybráno nějaké kvalitní a zcela čiré sklo?
Také využití skla tímto způsobem na obal knihy mi nepřipadne vhodné. Vypadá to takhle jako zapaspartovaná výstavka školních prací na Střední umprumce. Ale asi je to tím, že stále máme podvědomě zafixováno, že co je ze skla je něco lepšího, ne-li luxusního. Takže hlavně sklo a stačí to.
Také mi není jasné proč by národní barvy měli být temnější a tlumenější. Obhajoba jakoby filosofická, přitom jde pouze o to aby to šlo přečíst...
Já osobně si myslím, že výběr plochého skla používaného do oken nebyla ta nejlepší volba. Na skle je díky zelenému zabarvení vidět, že se jedná o nejlevnější tabulové sklo. To si ta naše státní hymna nezaslouží lepší? Proč nebylo vybráno nějaké kvalitní a zcela čiré sklo?
Také využití skla tímto způsobem na obal knihy mi nepřipadne vhodné. Vypadá to takhle jako zapaspartovaná výstavka školních prací na Střední umprumce. Ale asi je to tím, že stále máme podvědomě zafixováno, že co je ze skla je něco lepšího, ne-li luxusního. Takže hlavně sklo a stačí to.
Také mi není jasné proč by národní barvy měli být temnější a tlumenější. Obhajoba jakoby filosofická, přitom jde pouze o to aby to šlo přečíst...
6. 10. 2008 14:15 Petr
Hezká knížka. Chtěl bych si ji prohlédnout naživo.
6. 10. 2008 13:24 Filip Blažek
Dovolím si upřesnit pár detailů, kterých se dotklo několik diskutujících. Součástí zadání bylo, aby luxusní verze knihy (od začátku se počítalo s „dražším“ a „levnějším“ provedení) působila jako umělecký objekt. To opravdu není kniha do vlaku, je určená primárně jako dar čtyř institucí, které se na tvorbě podíleli, svým partnerům, hostům apod. Skleněná verze také nebude nikde v prodeji (pokud ji nějaký obdarovaný nestřelí do antikvariátu, aby se s ní nemusel vláčet).
Nechci se příliš pouštět do otázky, zda sklo patří nebo nepatří do české tradice. Podle nás patří. A vůbec nevadí, že skláři nebyli Češi. Katedrálu svatého Víta také nestavěli čeští architekti — ubírá jí to něco ze symbolu, který v naší kultuře má? Ostatně, sklárna pana Lhotského také leží na území Sudet…
Ptáte se, proč nejsou desky vyrobeny z lipového dřeva. Prostě proto, že klient si tuto variantu nevybral :-) Prezentovali jsme dvě verze dřevěné a jednu skleněnou.
Nechci se příliš pouštět do otázky, zda sklo patří nebo nepatří do české tradice. Podle nás patří. A vůbec nevadí, že skláři nebyli Češi. Katedrálu svatého Víta také nestavěli čeští architekti — ubírá jí to něco ze symbolu, který v naší kultuře má? Ostatně, sklárna pana Lhotského také leží na území Sudet…
Ptáte se, proč nejsou desky vyrobeny z lipového dřeva. Prostě proto, že klient si tuto variantu nevybral :-) Prezentovali jsme dvě verze dřevěné a jednu skleněnou.
6. 10. 2008 08:30 Hykal
Kde se nechá tato kniha koupit? Pakliže si jí nebudou nadělovat jen ti z vlády...
5. 10. 2008 22:55 Karel
Omlouvám se za množství překlepů, vypadlo mi dokonce jedno písmeno - Falknov. Díky, že Češtinář taktně mlčí.
5. 10. 2008 22:51 Češtinář
ad m2s: mrkni do Pravidel českého pravopisu (a ne Pravidel Českého Pravopisu), že.
5. 10. 2008 22:42 30
>Karel
třeba je to jen prostředek, který má "donutit" s knihou zacházet s velkou opatrností a pozorností, zacházet s ní jako s vznešeným artefaktem.. nemyslím si, že by mělo sklo na deskách symbolizovat "českou sklářskou tradici" ..
třeba je to jen prostředek, který má "donutit" s knihou zacházet s velkou opatrností a pozorností, zacházet s ní jako s vznešeným artefaktem.. nemyslím si, že by mělo sklo na deskách symbolizovat "českou sklářskou tradici" ..
5. 10. 2008 21:35 Jirka
> Karel
Tak tyto konotace volby materiálu jsem si neuvědomil, díky za příspěvek.
Tak tyto konotace volby materiálu jsem si neuvědomil, díky za příspěvek.
5. 10. 2008 21:04 m2s
co je na velkym R? Ceska republika je spatne
5. 10. 2008 13:58 Češtinář
Dotaz na redakci: Proč je v otázce proti spamu slovo republiky s velkým er?
5. 10. 2008 13:56 Karel
ad Martin. Proč sklo? Mne by zajímaly důvody volby tohoto materiálu. Sám o sobě nevybočuje z řady experimentů s knižní vazbou. Už jsme viděli a ještě uvidíme různé podivnosti, které budou vlatsní účel knihy - četbu - spíš znesnadňovat, než naopak. Ale rozumím symbolickému významu použitých různých materiálů. Takže proč sklo? Bohemian glass či spíše Bohemoan Crystal je sice pojem, ale dnes už je možno otevřeně říci a doložit, že ke slávě sklářství na území Českého království spíš více než méně položili základy řemeslníci pozvaní do Čech z německy mluvících krajů. Aspoň nejslavnější sklárny ležely v oblasti těch nešťastných Sudet. Nejstarší sklárna v Čechách - Chřibská - rod Friedrichů, alknov - Schürerové, Nový Bor - Egermann. Probůh, nechci probouzet nesmyslného běsa nacionálních vášní, ale právě historická fakta mluví proti symbolice skla, jako česko národní. Nebo máte někdo nějaké jiné vysvětlení? Když symbolika, proč ne lví kůže a orlí brka, na omezený náklad by stačilo par kadaverů, zoologických zahrad v Česku je stejně nadbytek. Nebo lipové dřevo, „už praotec Čech (gentis auctor Boemus), nesl své dřevěné dědky na kopec“?
V době, kdy výroba skla v Česku je v těžké depresi, zmíněná nejstarší v Chřibské šla už na jaře do konkursu, pec vychladla a zařízení se rozprodává, je použití skleněných desek trošku hořký symbol.
Jsou to jen otázky, snažím se zvížit maximum okolností, když z informací o edici to vyčíst nejde.
V době, kdy výroba skla v Česku je v těžké depresi, zmíněná nejstarší v Chřibské šla už na jaře do konkursu, pec vychladla a zařízení se rozprodává, je použití skleněných desek trošku hořký symbol.
Jsou to jen otázky, snažím se zvížit maximum okolností, když z informací o edici to vyčíst nejde.
5. 10. 2008 09:21 Jirka
> Martin
Skleněné desky v limitované edici - proč ne Martine? Mimořádná publikace - mimořádné zpracování, experiment, pokud o netradiční řešení, které knihu více zatraktivní, snad i pomohou prodat, učiní ji unikátní a netradiční, posune hranice oboru zase o kousek dál. Umění je hold někdy "nepraktické". Podle mého je ta "nepraktická" vazba pro knihu plus, činí ji uměleckým dílem (nejen ta vazba), není to zkrátka kniha na cestu do vlaku...
Skleněné desky v limitované edici - proč ne Martine? Mimořádná publikace - mimořádné zpracování, experiment, pokud o netradiční řešení, které knihu více zatraktivní, snad i pomohou prodat, učiní ji unikátní a netradiční, posune hranice oboru zase o kousek dál. Umění je hold někdy "nepraktické". Podle mého je ta "nepraktická" vazba pro knihu plus, činí ji uměleckým dílem (nejen ta vazba), není to zkrátka kniha na cestu do vlaku...
4. 10. 2008 23:14 Kanibal
Moc se mi líbí zpracování vnitřku... třeba ten gradient u popisků obrázků je dobrý nápad. Tak snad knihu brzy někde potkám
4. 10. 2008 20:12 Martin
A proč skleněné desky? Snažil jsem se dohledat vysvětlení, pro použití této nezvyklé a dle mého názoru nevhodné formy, namísto toho jsem nalezl pouze technologický popis výroby a chválu nad jejím zvládnutím . Opět se projevil klasický problém, kdy se designér nechává okouzlit formálním řešením a nemyslí na funkci...Děkuji za vysvětlení!
3. 10. 2008 15:56 Jirka
Kdo umí, umí. Vypadá to nádherně, už se těším až publikaci uvidím fyzicky.
3. 10. 2008 15:36 Filip Blažek
Díky za slova chvály. Grafická úprava je dílem Honzy Dobeše! Pochopitelně, že jsem mu do toho mluvil, ale je to hlavně jeho práce. Titulkové písmo je Gloriola Tomáše Brousila, text je sázený písmem Candida.
3. 10. 2008 14:45 Martin Gross
Vyzerá to geniálne...
3. 10. 2008 14:25 Jiří Tvrdek
Blažek umí.
3. 10. 2008 14:13 yawn
Jé, to vypadá parádně a že to muselo být hrozné, dát všechno dohromady. A co je to za font vevnitř??? Vypadá náramě, nemyslím Glorču na popisech (ta je taky moc estetička), ale tu "egyptskou" krasavici na hlavní text. Neřekl by mi to někdo?
