Font

písmo

Výběr jazyka

cs / en

 

Trendy jsou ručně psaná písma

Jak vznikaly filmové titulky v době, kdy neexistovaly moderní softwary? Jaká je úroveň typografů v Česku a v zahraničí? Proč i dnes stále chybí kvalitní spolupráce mezi režiséry a typografy, kteří by se podíleli na tvorbě titulků? Rozhovor s Andreou Vacovskou, absolventkou Ateliéru tvorby písma a typografie na pražské UMPRUM, o současných typografických trendech, o jejích projektech i o výstavě Typografie filmových titulků v GALERII CZECHDESIGN, kterou  můžete navštívit  do středy 13. července.

   

Ukázka titulků z filmů Pražská 5 a Rozmarné léto, zdroj: archiv Státního fondu kinematografie

 

Jak ses dostala k tématu titulky ve filmu?
Zajímám se o filmy a typografie ve filmových titulcích je pro mne poměrně výrazným a výmluvným propojením s oborem mé profese.

 

Jsi velkým filmovým fanouškem?
Filmy jsou pro mne důležité a mám ráda ten pocit, kdy sedím v kinosále a film sleduju. Pracovala jsem několik let v Bio Oko jako uvaděčka a hlavně díky téhle práci jsem se do toho média zamilovala. Nejen filmy jako takové jsou pro mě zajímavé, ale také lidé, kteří se kolem filmu pohybují a právě ta obrovská škála různých profesí, které film při svém vzniku a vlastně i poté propojuje.

 

Projektem jsi zpracovala konkrétní období. Chystáš se na to nějak dále navázat?
Přála bych si, aby moje kniha vytvořila takový dobrý základ, odrazovou platformu pro další rozvíjení tématu. Prostor je velký, je možné podobným způsobem, jako jsem to udělala s obdobím znárodnění, zmapovat titulky u nás až do počátků kinematografie (před rokem 1945) nebo naopak po roce 1993 do současnosti. Nicméně možná bychom se nedozvěděli nic zásadně odlišného než jsem zjistila teď... Nejvíce důležité je myslím to, aby téma alespoň trochu rezonovalo současnou scénou a vznikla diskuze nejen mezi designéry, ale hlavně mezi tvůrci filmů – a nesla zprávu o tom, že je dobré zadávat titulky odborníkům/designérům, nevytvářet je tzv. na koleni a zahrnout položku pro profesionální titulkové sekvence do filmových rozpočtů.

 

    

Plastická písmena používaná ve 30.-50. letech pro sázení titulků do filmů, foto: Jan Hromádko

 

Jak se liší práce typografa v současné době a například v 50. letech. Vyzkoušela jsi i některé starší postupy?
Zásadní rozdíl v práci typografa na filmových titulcích předtím a teď je technologický. V 50. letech se u nás většina titulků kreslila ručně na různorodé podklady (papír, sklo, fólie), nebo se titulky sázely z plastických písmen, což byla originální abecední sada jednoho typu písma v různých velikostech. Není tak složité vyzkoušet staré postupy, alespoň v té rukodělné části. Jen původní zařízení, která titulky převáděla na filmový materiál, jsou dnes již vyřazena z provozu. I když „rozchodit“ by se asi dala…

 

Ve své diplomové práci se kromě vývoje typografie filmových titulků věnuješ také technikám, které se používaly pro výrobu titulků. Na jaké bázi fungovaly? Jak titulky vznikaly?
Jak jsem naznačila, nejzásadnější pro tvorbu titulků v tomto období byla písmomalířská tradice, ale také autorská tvorba výtvarníků nebo zmíněná plastická písmena a v některých případech i tak trochu kutilství. Titulky se vždy připravovaly ručně, poté se různými postupy dostávaly do filmu. Ať už pomocí trikové kopírky, kondenzoru nebo principem přímého snímání do originálního filmového negativu (např. nasnímaný nápis na zdi apod.).  

 

Dnes se režiséři a tvůrci filmů zaměřují na každý detail. Jak je to s filmovými titulky dnes? Oslovují se výhradně grafičtí designéři, nebo není dostatek odborníků a úroveň titulků z hlediska jejich typografického zpracování zaostává?
Nemyslím si, že by byl rozdíl v přístupu režisérů k jejich filmům před padesáti lety a dnes. V Čechách bohužel není poptávka po výrobě filmových titulků designéry a jak jsem zjistila, nebylo to obvyklé ani v minulosti. Je tu spousta studií i grafických designérů nebo typografů, kteří by se na vzniku filmových titulků dokázali profesionálně podílet, ale stále nejsou režiséři, kteří by jejich dovednosti běžně vyhledávali. Možná je to tím, že tvorba výtvarně kvalitních a atraktivních titulkových sekvencí u nás nemá příliš velkou tradici, ale není přece možné jen opakovat přístup předchozích generací. Je potřeba mít stále chuť přijímat nové výzvy a filmoví tvůrci by měli s grafickými a motion designéry více spolupracovat. Vždyť filmové titulky jsou součástí celkového vizuálního stylu filmu.

 

V posledních letech se hodně používají skripty a fonty, které působí jako ručně psané. Jaké jsou současné typografické trendy, jak to vnímáš ty jako odborník?
To, co říkáš, je vážně celkem masová záležitost a právě ručně psaná písma jsou teď tzv. trendy. Do kategorie vyhledávaných fontů se dají zařadit také obecně grotesky a remaky starších více i méně známých písem. Je hodně lidí, kteří taková písma vytváří a ne vždy jsou kvalitní. Nicméně samozřejmě existuje i množství typografů, kteří dělají taková písma ve velmi dobré kvalitě a jsou to právě oni, kdo trendy vytvářejí.

 

Jakému stylu dáváš přednost?
Práce na každém projektu nebo zakázce si žádá jedinečný přístup a to včetně výběru písma.  

 

Je o nová písma v Čechách velký zájem? Jaká je tu úroveň např. v porovnání se zahraničím? Pokud nám to můžeš prozradit, jak to jde tobě? Na jakých portálech nejvíce prodáváš a jak se vlastně může typograf sám propagovat?
Dnes je trh s písmy globálně propojený jako cokoliv jiného a grafická studia, která přemýšlejí aktuálně, nová písma vyhledávají a používají – česká i zahraniční. Řekla bych, že máme hodně dobrých typografů a jejich práce je vidět. Jsou to zavedené písmolijny, ale vzniká tu i množství nových studií zaměřených na tvorbu písma a typografii. V posledních letech vyšlo z našeho ateliéru na UMPRUM několik talentovaných lidí, kteří písmo aktivně a skvěle dělají. Já prozatím vytvořila pouze jedno a půl písma a to celé prodávám na MyFonts, ale možností prodeje je hodně. Nejlepší je asi mít své vlastní webové stránky, přestože si člověk musí všechno zařizovat sám.

 

Na jakém projektu právě pracuješ?
Pracuji ve Studiu Najbrt, což je „projekt“, který mne teď hodně baví.  

 

Andrea Vacovská na vernisáži výstavy Typografie filmových titulků v GALERII CZECHDESIGN, foto: Jan Hromádko

 

V GALERII CZECHDESIGN máme právě možnost vidět výstavu, která koncepčně navazuje na tvou publikaci Typografie filmových titulků / Úvodní titulky v československém hraném filmu 1945-1993. Jak bylo těžké sehnat veškeré podklady? V jaké formě si je vlastně získávala – musela jsi jednotlivé záběry skenovat? Představuji si, že jsi se musela probírat velkým množstvím filmových archivů.
Nejtěžší bylo především sehnat informace, potažmo lidi, kteří by o historii výroby československých titulků něco věděli. A zároveň dopátrat jména designérů či výtvarníků titulků. Obrazové materiály jsem získala svépomocí z internetu. Nechci být škarohlíd, ale kdybych měla filmy skenovat z archivních kopií, troufám si říci, že by to v takovém rozsahu byla práce na několik let. Nicméně ze strany Národního filmového archivu jsem se setkala s pozitivním přístupem a i když nepochází zdroje přímo od nich, získali jsme pro vydání publikace od NFA i dalších institucí všechny potřebné licence.

Daniela Binarová

Zdroj a více zde.

 

Výstava je k vidění do 13. 7., kdy také proběhne doprovodný program výstavy – přednáška.


Komentáře k článku

12. 7. 2016 12:28 Johny

Děkuji za článek.

Když už jsme u té typografie, mohla by redakce fontu přejít z černé barvy písma na šedou nebo použít alespoň sans serif? Trochu mi krvácí z očí když na mě vyskočí ve velkém bloku tak silný kontrast spolu s odrobinou serifu ve velikosti 11 či co to je za miniaturu :-) Děkuji za zvážení.